Čtvrtek, 5. Červen 2014

Průměrné je mrtvé

Autor: 

Kolik času máte na vyhodnocování komunikace všech značek, které se perou o vaši pozornost? Do jaké míry jste ochotni posuzovat jejich komunikační sdělení? Co děláte se všemi těmi zprávami, které buší do vaší hlavy?
 
Dnešní doba je vyhrocenou dobou, kdy kromě zvyšujícího se tlaku na náš výkon v zaměstnání, se hystericky zvyšuje boj o naši pozornost ze strany všech možných značek, které touží po tom, abychom si je koupili. 
 
Každý z nás je denně vystaven okolo 2000 pokusů o získání jeho pozornosti. Zhruba takové množstvi komerčních brandovaných sdělení musí náš mozek vyhodnotit. Tento výzkum byl vyhotoven i na území USA, kde je toto čislo ještě o něco vyšší - 3500 sdělení. Tak či onak, obě čísla jsou neskutečně vysoká. Zkuste se zamyslet nad tím, jak každodenní zpracovávání těchto informací ovlivňuje náš výkon a mentální energetický výdej. (I záměrná ignorace reklamy něco stojí.) Ale o tom nechci psát - k tomu jsou jistě povolanější. 
 

ALARMUJÍCÍ NEPOMĚR 4:2000

To, co dává těmto číslům ještě větší nálehavost, je číslovka 4. Přesně tolik sdělení z oněch 2000 jsme si schopni následujíci den vybavit. Tristní? Zarážející? ... Realita. 
 
Marketéři, co s tím? Dle mého skromného názoru je řešení pouze jedno a je velmi jednoduché. Pokud chceme, aby naše práce nevyzněla na prázdno, musí být naše komunikace natolik poutavá a kreativní, že vystoupí z řady 1996 konkurenčních sdělení a zařadí se mezi 4 nejúspěšnější, které zaujmou a prodají. 
 
A nenechme se mýlit, že konkurenční sdělení jsou pouze ta, která spadají do stejného oboru podnikání. Vedle reklamy na boty, křičí prodejce nábytku a ten je překřikován autodopravcem. Vedle komunikace na čerpací stanici je IT firma a propagace nového deodorantu bojuje o pozornost s výrobcem nemocničního vybavení. Všichni chtěji prodat, všichni komunikují. 
 

BUĎME ÚSPĚŠNÍ

Klíčem je dokonalé precizní segmentace, poznání zákazníka a z toho prameníci trefná komunikace. Jedině pak uspějeme a naše produkty najdou své zákazníky. 
 

Štítky: